Včera v noci jsem měla strašný zážitek. Sedím si takhle v posteli a píšu další příspěvek na blog, když tu se najednou vynořil na mé peřině.......OBROVSKÝ pavouk. Ale jako fakt děsně velkej. A víte, jak já je nesnášim. Chvíli jsme na sebe koukali a měřili síly. Můžete být na mě pyšní, protože jsem nezačala hystericky křičet, ale pomalu jsem se zvedla a šla pro pomoc. Když jsem spolubydlící Christině vysvětlila, že v mé posteli je pavouk, ušklíbla se a řekla, že mi ho teda z tý postele vyndá a vzala si skleničku, že ho do ní chytí. Když jsem jí upozornila, že ta sklenička je na toho pavouka malá, tak dostala trošku strach, ale probudilo se v ní hrdé prušáctví nebo já nevim co a jala se pavouka chytat. Když ho ale viděla, prušáctví bylo ta tam a pavouk utek. No to bylo ještě horší, protože jsme věděly, že tam někde je, ale nevěděly jsme kde. V rámci zachování svého duševního zdraví jsem upustila od humánních metod a šla pro lux. Pavouka jsme našly a vysály. No jo, jenže on byl fakt velkej a Christina řekla, že se mu určitě nic nestalo a že z pytlíku uteče. Byla už skoro půlnoc a venku děsně hnusně a nechtělo se mi venku zápasit s pytlíkem, ve kterým je ta příšera. Lux jsme postavily na chodbu hadicí nahoru (naivní) a šly spát. Já jsem teda celou noc měla hlavu schovanou pod peřinou a doufala, že obživlého pavouka dvoje dveře zastaví od toho, aby mě v noci sežral. Pavouk mě nesežral, ale když jsme ráno otevřely dveře do předsíně.........hadice byla na zemi. Buď teda spadla sama nebo ji ta obluda zvrhla, když se dostala ven. Pavouk v předsíni nebyl. Je víc možností, buď je mrtvej v pytlíku (ta by byla nejlepší) nebo je živej v pytlíku a čeká na mě až se na něj půjdu podívat, jestli je mrtvej a pak mě sežere nebo je živej a je schovanej u mě v pokoji a čeká až usnu a pak mě sežere nebo je v mém pokoji a čeká, až vejdu a sežere mě rovnou.Takhle vesele se tady máme. Dneska hodlám s luxem (doufám, že se z něj ta obluda nevynoří a neseřere mě) prolízt celý svůj pokoj, protože nechápu, kde se tam ta příšera mohla vzít. Okno jsme měla otevřený jen asi 10 minut. A jestli maj hnízdo pod postelí, tak mě klepne. Fuj, fuj, fuj.
pondělí, 22. října 2007
Pabouk
Včera v noci jsem měla strašný zážitek. Sedím si takhle v posteli a píšu další příspěvek na blog, když tu se najednou vynořil na mé peřině.......OBROVSKÝ pavouk. Ale jako fakt děsně velkej. A víte, jak já je nesnášim. Chvíli jsme na sebe koukali a měřili síly. Můžete být na mě pyšní, protože jsem nezačala hystericky křičet, ale pomalu jsem se zvedla a šla pro pomoc. Když jsem spolubydlící Christině vysvětlila, že v mé posteli je pavouk, ušklíbla se a řekla, že mi ho teda z tý postele vyndá a vzala si skleničku, že ho do ní chytí. Když jsem jí upozornila, že ta sklenička je na toho pavouka malá, tak dostala trošku strach, ale probudilo se v ní hrdé prušáctví nebo já nevim co a jala se pavouka chytat. Když ho ale viděla, prušáctví bylo ta tam a pavouk utek. No to bylo ještě horší, protože jsme věděly, že tam někde je, ale nevěděly jsme kde. V rámci zachování svého duševního zdraví jsem upustila od humánních metod a šla pro lux. Pavouka jsme našly a vysály. No jo, jenže on byl fakt velkej a Christina řekla, že se mu určitě nic nestalo a že z pytlíku uteče. Byla už skoro půlnoc a venku děsně hnusně a nechtělo se mi venku zápasit s pytlíkem, ve kterým je ta příšera. Lux jsme postavily na chodbu hadicí nahoru (naivní) a šly spát. Já jsem teda celou noc měla hlavu schovanou pod peřinou a doufala, že obživlého pavouka dvoje dveře zastaví od toho, aby mě v noci sežral. Pavouk mě nesežral, ale když jsme ráno otevřely dveře do předsíně.........hadice byla na zemi. Buď teda spadla sama nebo ji ta obluda zvrhla, když se dostala ven. Pavouk v předsíni nebyl. Je víc možností, buď je mrtvej v pytlíku (ta by byla nejlepší) nebo je živej v pytlíku a čeká na mě až se na něj půjdu podívat, jestli je mrtvej a pak mě sežere nebo je živej a je schovanej u mě v pokoji a čeká až usnu a pak mě sežere nebo je v mém pokoji a čeká, až vejdu a sežere mě rovnou.Takhle vesele se tady máme. Dneska hodlám s luxem (doufám, že se z něj ta obluda nevynoří a neseřere mě) prolízt celý svůj pokoj, protože nechápu, kde se tam ta příšera mohla vzít. Okno jsme měla otevřený jen asi 10 minut. A jestli maj hnízdo pod postelí, tak mě klepne. Fuj, fuj, fuj.
Přihlásit se k odběru:
Komentáře k příspěvku (Atom)
0 komentářů:
Přidat komentář