Čtvrtky se v Rennes nesou ve znamení bujarých oslav a popíjení. Mnoho studentů jezdí v pátek večer domů a noční život se tedy odbývá ve čtvrtek. Rozhodli jsme se, že tedy také vyrazíme. Navíc se měla konat party pro Erasmus studenty. To, co se ale ve čtvrtek děje jsem ještě v životě neviděla. Když jsem dorazili na místo , kde se ona party měla konat, narazili jsme na obrovský dav, který prakticky zaplňoval celou ulici. Kdesi na začátku onoho bavícího se davu se schovávaly dveře do onoho baru. Bylo nám jasné, že je zbytečné byť se jen pokusit o probití davem dovnitř, kde měli být i další studenti z naší skupiny. Rozhodli jsme se proto vyrazit do jiné hospody. V Rennes je jedna ulice, které se příznačně říká „Ulice žíznivých“ a není v ní nic jiného než jeden bar vedle druhého. Teď si přestavte takovou uličku s historickými hrázděnými domy s bary v přízemí. Přestože je po půlnoci, světlo je v ní jako ve dne. To není všechno. Na ulici, do barů, na balkony těch domů vysaďte stovky studentů. Do koutů rozesaďte ty, co přebrali alkoholu. Na zem vysypte střepy a do vzduchu směs rozmanitých hudebních stylů a k tomu nezbytné pokřikování, jásání a tleskání tančících. V uličce není skoro k hnutí, na přilehlém náměstí, kde se normálně koná trh je taky narváno. Zaručeně potkáte své spolužáky, Francouzsku, kterou normálně ve škole neseženete a spoustu nových tváří. Vypadá to jako na pouti pro dospělé.
V pátek se pak městem plouží lidé bez výrazu, s únavou ve tvářích a kruhy pod očima. Aktivně poskakují jen důchodci. V tomhle městě je 60 000 studentů! Věkový průměr je hluboko pod třicet let a na místní radiové stanici nejvíce místa zabírají reklamy na studentské pojišťovny, půjčky nebo nabídky brigád. Do fontány na jednom náměstí někdo pravidelně vylije jar, takže přetéká bublinkami. Na dalším náměstí se neustále potulují studenti nabízející letáky o nějaké strašně důležité naivní demonstraci třeba proti hladu v Africe nebo za stažení amerických vojsk v Iráku. Pravidelně vás taky odchytí jiný student v počmáraném bílém plášti a hrncem na hlavě, abyste s ním čtyřikrát obskákali náměstí po jedné noze, protože se s někým o něco vsadil. Na každém čtvrtém rohu stojí student hrající na akordeon, příčnou flétnu nebo celá studentská žesťová kapela. Z jednoho okna trčí obrovský plyšový tygr usurijský, z dalšího se line hlasitá hudba a v noci z mnoha oken trčí studenti slavící. Něco takového se dá vidět jen tady.
V pátek se pak městem plouží lidé bez výrazu, s únavou ve tvářích a kruhy pod očima. Aktivně poskakují jen důchodci. V tomhle městě je 60 000 studentů! Věkový průměr je hluboko pod třicet let a na místní radiové stanici nejvíce místa zabírají reklamy na studentské pojišťovny, půjčky nebo nabídky brigád. Do fontány na jednom náměstí někdo pravidelně vylije jar, takže přetéká bublinkami. Na dalším náměstí se neustále potulují studenti nabízející letáky o nějaké strašně důležité naivní demonstraci třeba proti hladu v Africe nebo za stažení amerických vojsk v Iráku. Pravidelně vás taky odchytí jiný student v počmáraném bílém plášti a hrncem na hlavě, abyste s ním čtyřikrát obskákali náměstí po jedné noze, protože se s někým o něco vsadil. Na každém čtvrtém rohu stojí student hrající na akordeon, příčnou flétnu nebo celá studentská žesťová kapela. Z jednoho okna trčí obrovský plyšový tygr usurijský, z dalšího se line hlasitá hudba a v noci z mnoha oken trčí studenti slavící. Něco takového se dá vidět jen tady.

2 komentářů:
Krásně sepsaný zážitky, skoro se tam vidím :-) tady nic podobně hromadného neni, zahraniční studenti užívají v podstatě odděleně.
mne to prijde jako uzasny fenomen; clovek muze jen nezucastnene pozorovat vsudypritomne krepceni, sat energii davu mladych lidi, nebo se zapojit, pit, hulakat, tlacit se davem, tancit na ulici, mackat se v baru, koupat se ve fontane ;) smutny je jen pohled na rozbite sklo, zvracejici a mocici podnapile studenty, policisty zadrzujici vytrzniky. musim rict, ze to mi hodne kazi tu jinak uzasnou atmosferu ctvrtku - ale coz, tady se pari kazdy den :))
Přidat komentář