Le XV

Zapomeňte na fotbal. Zapomeňte na hokej. Zapomeňte na tenis, golf, atletiku, bowling, šachy, basketbal, volejbal, házenou, vodní pólo, šipky a kuličky. Tady se hraje rugby! Francie právě hostí Mistrovství světa v rugby (ono je to tedy trochu podivné mistrovství světa – Anglie, Wales a Skotsko mají každý svůj vlastní tým). Celkem dvacet týmů se bije o stupně vítězů. A Francouzi ten boj sledují s velkou pozorností. Rugby plní první stránky novin, vysílací čas televizních a rádiových stanic i hospody a bary. Hraje-li zrovna francouzský tým, stoupnou ceny alkoholu v barech v průměru o jedno euro a ulicemi se ozývá zklamané „Oooohhhh“ a vítězné „Uuuááááá“. Je to legrace, tohle rugby. Pravidla to má podivná, pořád se někdo válí po zemi a systém počítání bodů mi uniká. Po dvou týdnech tohoto pološílenství jsem i já, sportovní ignorant, schopná vyjmenovat nejméně pět hráčů francouzské patnáctky a vím, že když se mluví o „modrých“, jedná se o Francouze a když o „černých“, tak o Skoty. „Zelení“ jsou, prosím pěkně, Irové. Mimochodem Irové dostali v pátek nakládačku od „modrých“. Chabal je prostě jednička! Uuuááááá!